Již šestou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.
V prvním příspěvku najde čtenář informace k simulaci jízdy vlaku pomocí programu EMTP – ATP. Věnuje se aktuálnímu problému energetických výpočtů s ohledem na dimenzování pevných trakčních zařízení.
Ve druhém příspěvku je pozornost zaměřena na implementaci transparentního nefinančního výkaznictví o odpovědnosti a udržitelnosti ESG u Správy železnic od roku 2021. Kritéria ESG znamenají Environment (dopady na životní prostředí), Social a Safety (hodnotí společenskou odpovědnost, společenské vztahy a bezpečnost dopravy) a Governance (hodnotí odpovědný přístup k řízení a správě organizace). Transparentní informace ESG jsou předpokladem pro získání financí pro rozvoj železnice.
Třetí příspěvek se věnuje výročí 45 let od zrodu lokomotiv řady 742. Konstrukci hlavních rámů lokomotiv ovlivnila příprava na automatické spřáhlo a zavádění výpočtů metodou konečných prvků (MKP). Do řízení lokomotiv řady 742 začala zasahovat elektronika.
Čtvrtý příspěvek na téma Měření dynamického chování a jakosti odběru proudu pro rychlosti Vk z pohledu TSI ENE popisuje problematiku posouzení dynamického chování trolejového vedení pro tratě, které mají rozdílné traťové rychlosti pro klasické soupravy a pro jednotky s naklápěcí technikou.
Pátý příspěvek s názvem Koncept Železnice 4.0. – vize digitální železnice v ČR prezentuje nový alternativní přístup k modernizaci technologií řízení a zabezpečení na železniční síti v ČR. Koncept je založen na komplexním zavedení digitálních technologií, které naplňují vizi Inteligentních dopravních systémů na železnici (ITS-R).
Šestý příspěvek na téma Porovnání silniční a železniční dopravy z hlediska produkce emisí CO2 v reálných podmínkách se zabývá tématem emisí oxidu uhličitého z jednotlivých druhů dopravy. Autoři vybrali dvě srovnatelné relace osobní i nákladní dopravy, na kterých byla vypočtena a porovnána emisní náročnost příslušných dopravních prostředků.
Sedmý příspěvek na téma Návrh tvaru signálního pásu od označníku na společném nástupišti se věnuje reálné průchozí šířce zrakově postižených osob na železničním nástupišti. Popisuje výsledky experimentu průchozí šíře zrakově postižených osob a jejich odchylky od osy přímého směru. V článku je návrh rozlišení signálních pásů na nástupišti s šířkou menší než 7,00 m.
Osmý příspěvek na téma Dvouzdrojové lokomotivy se zabývá možnostmi jejich použití, představuje typy jejich pohonu, jejich kategorie a ukazuje možnosti jejich využití v provozu, s ohledem na provozní efektivitu a úsporu emisí. Z praxe je demonstrována vhodnost nasazení těchto vozidel na široké spektrum výkonů, kde mohou přinést značnou úsporu nákladů na trakční energii.
Devátý příspěvek s názvem Provoz nákladních vlaků délky 740 m navazuje na první díl pojednání o provozu dlouhých (a těžkých) nákladních vlaků a zaměřuje se na problematiku brzdění těchto vlaků. Pozornost je věnována dílčím problémům, které při brzdění takových vlaků vyvstávají, ať už jde o projevy podélné dynamiky, tepelné účinky nekovových brzdových špalíků na kola, přínosy rekuperačního elektrodynamického brzdění či vazbu na činnost vlakového zabezpečovače ETCS.
Sborník je k dispozici ke stažení zde
Roman Štěrba (Správa železnic)
