Archiv autora: admin

2024-01-18 Mýtné pro vozidla nad 3,5 t se od 1. 3. 2024 rozšíří o složku poplatku za produkci emisí CO2

Systém elektronického mýtného v ČR zavede od 1. března 2024 novou složku mýtných poplatků.

Vizualizace: CzechToll.cz

Systém elektronického mýtného v ČR zavede od 1. března 2024 novou složku mýtných poplatků, která zohlední produkci emisí CO2 u vozidel podléhajících zpoplatnění. Změna je zavedena v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 o výběru poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací, jejímž cílem je podpořit další snižování produkce emisí CO2.

Změna mýtných sazeb se dotkne všech kategorií vozidel. Kromě dosavadních tří složek mýtného: poplatku za užití pozemní komunikace, poplatku za hluk z provozu a poplatku za znečištění ovzduší (dle normy EURO) bude nově zavedena čtvrtá složka, poplatek za emise CO2. V souladu s evropskou legislativou bude zavedeno pět emisních tříd CO2. V emisní třídě CO2 1 jsou poplatky nejvyšší, naopak emisní třída CO2 5 je určena pro vozidla s bezemisním provozem.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 a všechna vozidla kategorie M2 a M3 (autobusy) budou zařazena do emisní třídy CO2 1 a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy CO2 (2 až 5, s nižšími poplatky). Jejich provozovatelé nemusí podnikat žádné kroky, zařazení proběhne automaticky.

„Dopravcům, kteří provozují vozidla s datem první registrace po 1. červenci 2019, doporučujeme zkontrolovat dokumentaci vozidla od výrobce a následně ověřit s pomocí vyhledávače na stránce www.mytocz.eu/co2, zda nemají nárok na přeregistraci do vyšší emisní třídy CO2 s nižší mýtnou sazbou,“ upozornil Petr Chvátal, generální ředitel společnosti CzechToll.

Kontrola emisní třídy CO2 u vozidel registrovaných po 1. červenci 2019 není pro provozovatele vozidla povinností. Provozovatelům nehrozí žádné sankce, pokud budou provozovat vozidlo s nárokem na vyšší emisní třídu CO2, ale ponechají vozidlo zařazené v emisní třídě 1. Kontrolu a žádost o zařazení do vyšší emisní třídy CO2 mohou provést kdykoli v budoucnosti, pro podání elektronické žádosti není stanovena žádná lhůta. 

Požadavky pro zařazení do vyšší emisní třídy CO2 (2 až 5) nesplňují ani všechna vozidla s první registrací po datu 1. července 2019. Rozhodující je splnění parametrů směrnice, které pomůže ověřit Vyhledávač emisní třídy CO2, a doložení všech potřebných dokumentů. Vyhledávač emisní třídy CO2 bude spuštěn 20. ledna 2024 na stránkách www.mytocz.eu/co2.

Nový způsob výpočtu mýtného bude v ČR uveden do praxe od 1. března 2024. Změny se nedotknou systému množstevních slev. V sousedním Německu byla emisní třída CO₂ zavedena jako nový prvek sazby již od 1. prosince 2023.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince své čtvrté narozeniny. Za 48 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 55 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny tak přesahuje 1,149 miliardy korun. V samotném listopadu 2023 uhradili dopravci na mýtném 1,3 miliardy korun, meziročně o 1,4 procenta více. Počet transakcí meziročně poklesl o 0,25 procenta a jen nepatrně překročil hranici 100 milionů. Od začátku roku uhradili domácí a zahraniční dopravci za jízdu po zpoplatněných komunikacích téměř 13,9 miliardy korun. Ke konci listopadu to znamená nárůst o 0,54 procenta oproti stejnému období roku 2022. Z celkového výběru připadá více než 12 miliard korun (89 %) na poplatky za užití dálnic. Na konci listopadu bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 823 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 646 tisíc automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 643 tisíc kusů palubních jednotek.

Graf: CzechToll.cz

Podrobnosti zde, zde, zde, ještě zde a nakonec tady

Roman Štěrba (Správa železnic)

2024-01-17 Výkony nákladní dopravy na síti Správy železnic za 12/2023

Evidujeme pokles výkonů i vůči prosinci 2022

Ilustrační foto: David Maštalíř, Horní Lideč, lok.742.618 jede na rekonstrukci 

Děkuji panu Jaroslavu Fleglovi, panu Tomáši Rolníkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i nadále panu Zdeňku Hroníkovi  a nově panu Tomášovi Najmanovi (oba ČD Cargo) za skvělou celoroční spolupráci. 

Podrobná data najdete v tomto článku na sharepointovém neveřejném webu Výkony nákladní dopravy ŽESNAD.CZ, který je dostupný pro úplně všechny čtenáře tohoto newsletteru veřejného webu ŽESNAD.CZ.

Oldřich Sládek

2024-01-16 SBB Cargo získalo typové schválení pro automatickou zkoušku brzdy

SBB Cargo dosáhlo koncem listopadu 2023 důležitého milníku v automatizaci a digitalizaci železniční nákladní dopravy

Ilustrační foto: SBB Cargo

SBB Cargo dosáhlo koncem listopadu 2023 důležitého milníku v automatizaci a digitalizaci železniční nákladní dopravy v Evropě. Spolkový úřad pro dopravu udělil typové schválení pro test automatických brzd. To umožňuje SBB Cargo vypravovat vlaky rychleji a bezpečněji. Automatická zkouška brzdy je v reálném čase. Údaje se zobrazují na tabletu posádky lokomotivy nebo specialisty na posun. Zkoušku brzdy lze také provést z kabiny strojvedoucího. Pochůzka kolem vlaku již není nutná. Automatická zkouška brzdy splňuje všechny bezpečnostní požadavky a je referenčním systémem pro automatizované zkoušky brzdy na nákladních vozech v Evropě.

Automatická zkouška brzdy šetří čas ve srovnání s manuální zkouškou brzdy. U vlaku s délkou 500 metrů nyní trvá zkouška brzdy jen asi pět minut. Při manuální zkoušce brzdy musí posunovač obejít celý vlak, což trvá dobrých 40 minut, pokud je vlak dlouhý několik set metrů. Úspora času znamená vyšší produktivitu a flexibilitu nákladní dopravy. Navíc se zvyšuje bezpečnost zaměstnanců, protože musí trávit méně času v provozované dráze.

Automatická zkouška brzdy je inovací od vývojářské komunity SBB Cargo, PJM a Rail Cargo Austria (RCC). SBB Cargo posunulo vývoj kupředu až ke schválení typu. Dnes je již téměř 200 vagonů SBB Cargo vybaveno systémem automatické zkoušky brzdy.

Provozní testování automatické zkoušky brzdy bude trvat minimálně tři měsíce a bude probíhat na vybraných místech. SBB Cargo tak významně přispívá k automatizaci a digitalizaci železniční nákladní dopravy v Evropě.

Ilustrační foto: SBB Cargo

                            

Podrobnosti zde nebo zde nebo zde

Roman Štěrba (Správa železnic)

2024-01-15 DB Netz AG působí od 1. ledna 2024 pod názvem DB InfraGO AG a má ambiciózní cíle i pro železniční nákladní dopravu

Společnost vznikla jako fúze provozovatele dráhy DB Netz AG a provozovatele osobních nádraží DB Station&Service AG

1. ledna 2024 nabyla účinnosti fúze provozovatele dráhy DB Netz AG a provozovatele osobních nádraží DB Station&Service AG za účelem vytvoření korporátně spravované železniční infrastruktury orientované na „společné blaho“, jak vyplývá z německé zkratky GO, ačkoliv v češtině zkratka GO asociuje trefnější zkratku „generální oprava“, což není daleko od pravdy, když německá vlády již léta volá po „generální sanaci“ tamní železniční infrastruktury.

InfraGO AG zůstává součástí DB Group. Předchozí obchodní oblasti DB Netze Fahrweg a DB Netze Personenbahnhöfe budou od finančního roku 2024 sloučeny do nové obchodní oblasti DB InfraGO. Komplexní program modernizace železniční sítě a stanic může začít.

Dozorčí rada Deutsche Bahn AG rozhodla o sloučení dvou infrastrukturních divizí skupiny Deutsche Bahn Group (DB Group) na svém řádném zasedání již 27. září 2023. Fúze představuje další klíčový milník na cestě k infrastruktuře orientované na „společné blaho“. Zápisem do obchodního rejstříku je DB Station&Service AG, která je zodpovědná za vlaková nádraží a dopravní stanice, nyní sloučena s DB Netz AG, která byla dříve odpovědná za provozování železniční sítě. Nová společnost funguje jako DB InfraGO AG.

Účelem společnosti je provozovat železniční infrastrukturu jako obchodní korporaci se zvláštním zřetelem k cílům veřejného blaha a souvisejícímu ko-financování z veřejných rozpočtů. To znamená: DB InfraGO AG je založena na potřebě výkonné a efektivní železniční infrastruktury s vysokou kapacitou, kvalitou a odolností. To má vliv jak na provoz, tak na rozšiřování a údržbu železniční infrastruktury. Správa železniční infrastruktury by měla být efektivní a orientovaná na uživatele, tedy primárně na dopravce, ale i na cestující a přepravce.

 

Konkrétními politickými cíli nově pojmenované DB InfraGO AG jsou:

  • zdvojnásobení přepravního výkonu železniční osobní dopravy,
  • zvýšení podílu železniční nákladní dopravy na přepravním trhu z 19 na 25 %
  • a zavedení „Deutschlandtakt“, konceptu celostátně optimálně synchronizovaného jízdního řádu.

 

DB InfraGO AG splňuje zákonné požadavky na transparentnost a rovné zacházení v přístupu k síti a zpoplatnění užití kapacity a služeb. Cílem společnosti je také podporovat přeshraniční železniční dopravu a také inovace a ochranu klimatu, zejména prostřednictvím změn v osobní a nákladní dopravě.

Aby bylo dosaženo politických cílů zaměřených na veřejné blaho definovaných federální vládou, DB InfraGO AG zavede komplexní program modernizace železniční sítě a vlakových nádraží. Spolková vláda již učinila důležitá rozhodnutí o financování a přislíbila dodatečné financování ve výši přibližně 40 miliard EUR. Kabinet zároveň v červnu zahájil novelizaci spolkového zákona o výstavbě železnic (BSWAG). Do budoucna se tak otevírá větší prostor pro využití finančních zdrojů a nové možnosti financování pro spolkovou vládu.

DB NetzGO zaměstnává 61 tisíc zaměstnanců, provozuje síť 33 356 km železničních tratí, kde přiděluje ročně 1 117 mil. km vlakových tras, z toho 418 mil. km vlaků externích dopravců (mimo DB Group). Ročně DB NetzGO vynakládá kolem 9 mld. EUR hrubých investic (vlastních prostředků a investičních dotací z veřejných rozpočtů).

Ilustrační foto: DB InfraGO

 

Podrobnosti zde, zde a zde

Roman Štěrba (Správa železnic)

2024-01-12 Historické okénko: vnikání většího počtu neoprávněných osob do budovy ministerstva železnic v roce 1920

S jakými těžkostmi musel zápasit nově vzniklý československý stát, tedy jeho úřednictvo, dokládá i tento archivní nález z roku 1920.

Důležité rovněž, že kromě bezpečí pracujícího úřednictva v tehdejší budově ministerstva železnic v Dlážděné ulici (dnes sídlo Správy železnic) šlo již před více než sto lety i o zajištění plynulého vjezdu a výjezdu služebních automobilů.

Martin Boháč

2024-01-11 Odmítnutí aktuálního návrhu novely nařízení EU o zvýšení délky a váhy kamionů

Tuto direktivu aktivně řešíme jako české sdružení již od loňského léta

Tuto direktivu aktivně řešíme jako české sdružení již od léta, dnes však vydala evropská železniční sdružení tuto tiskovou zprávu a tento statement CER, který jsme rovněž dnes podepsali.

Již v úvodu TZ je napsáno: "  Zatímco orgány EU projednávají návrh Evropské komise na změnu směrnice o hmotnosti a rozměrech užitkových silničních vozidel (96/53), CER, ERFA, UIC, UIP a UIRR dnes představily společnou studii, kterou vypracovali konzultanti D-fine GmbH, o dopadech návrhu Komise. Studie potvrzuje obavy odvětví železniční nákladní dopravy. Pokud by byl návrh Komise přijat bez podstatných změn, navrhovaná opatření by měla katastrofální důsledky"

Podrobnosti jsou v tomto článku neveřejného sharepointového Komunikačního webu ŽESNAD.CZ , který je k dipozici bez omezení pro všechny čtenáře tohoto veřejného webu ŽESNAD.CZ.

Oldřich Sládek

2024-01-10 Francouzská SNCF Réseau zlepšuje služby železničním nákladním dopravcům

Společnost SNCF Réseau, podle webu railfreight.com informuje, že v posledních letech došlo k výraznému zlepšení úrovně jeho zákaznických služeb

Ilustrační foto: SNCF Fret

Francouzský provozovatel dráhy, společnost SNCF Réseau, podle webu railfreight.com informuje, že v posledních letech došlo k výraznému zlepšení úrovně jeho zákaznických služeb. Množství nabízených tras pro nákladní vlaky se od roku 2020 zvýšil o 72 procent. Kromě toho je nyní společnost schopna reagovat na 89 procent požadavků železničních dopravců lepším přidělováním vlakových tras, zatímco v roce 2013 toto číslo nepřesáhlo 70 procent.

Podle údajů Statistického úřadu EU Eurostat vykázala za rok 2022 železniční nákladní doprava ve Francii přepravní výkon 35 mld. ttkm. Tamní trh je tak třetím největším po Německu (125 mld. ttkm) a Polsku (59 mld. ttkm). Na opačném konci žebříčku EU je Řecko, Lucembursko a Irsko, kde železniční nákladní dopravci zaznamenaly v roce 2022 méně než 1 miliardu ttkm.

Podle údajů Mezinárodní železniční unie (UIC) provozuje SNCF Réseau téměř 27 tisíc km tratí, z toho 16 628 km dvou a vícekolejných a 16 122 km elektrizovaných.

Podrobnosti na webech Eurostatu a RailFreight.com

Roman Štěrba (Správa železnic)

2024-01-09 Výkony nákladní dopravy na síti ŽSR 12/2023

K dispozici je i porovnání 2022/2023

Ilustrační foto: Oldřich Sládek

Díky spolupráci s AROSEM a jeho výkonným ředitelem panem Patrikem Benkou Vám všem můžeme poskytnout informace o výkonech nákladní železniční dopravy na Slovensku jak za uplynulý měsíc, tak i nárůstem za celý rok 2023.

A to v datové podobě přes tento článek na našem sharepointovém Komunikačním webu ŽESNAD.CZ, který je přístupný všem čtenářům tohoto newsletteru veřejného webu bez omezení z naší strany.

Oldřich Sládek 

2024-01-08 Němečtí strojvedoucí budou opět stávkovat

Podle informací z médií začne ještě tento týden další stávka německých strojvedoucích, pochopitelně především za vyšší mzdy.

Foto MB

Stávku vyhlásily odbory německých strojvedoucích GDL. V osobní dopravě stávka začne v noci na středu v 02:00 a trvat má do pátečních 18:00. Strojvedoucí nákladních vlaků začnou stávkovat už v úterý v 18:00. Stávka bude mít pochopitelně výrazný dopad i na česko-německou železniční dopravu. Trochu více informací lze nalézt např. na webu idnes.cz.

Martin Boháč

2024-01-04 Moderní železnice 1/2024

Nové číslo Moderní železnice představuje plány na letošní rok

repro: SŽ

Vážení čtenáři,

Začátek roku bývá obvykle časem, kdy se zveřejňují plány na daný rok. 

Nejinak je tomu v případě lednové Moderní železnice, jejíž titulní článek se věnuje tomu, co nás letos čeká na železnici v oblasti infrastruktury. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda se v bilančním rozhovoru jednak ohlíží za rokem minulým a jednak apeluje na maximální pozornost při pohybu na železnici či v její blízkosti. Reportáž nás tentokrát zavede do Plzně na Ústřední stavědlo Triangl, kam jsme se vydali společně se studenty jedné z plzeňských středních škol. Za zajímavou stavbou se tentokrát podíváme do Chocně, bývalý tunel se stal osudným pro stavitele železnice z Olomouce do Prahy Jana Pernera.

Na to, co pro něj znamená železnice, jsme se tentokrát zeptali ředitele OŘ Praha Vladimíra Filipa.

Nejnovější číslo Moderní železnice i všechna starší čísla si můžete přečíst nebo stáhnout na Komunikačním webu ŽESNAD.CZ  nebo  na adrese Správy železnic. 

Tomáš Johánek (Správa železnic)