Nová pravidla se budou vztahovat na přibližně 50 000 společností, oproti současným 11 700.

Transparentnost v záležitostech vlivu podnikatelských aktivit na životní prostředí (E), sociální vztahy (S) a správu a řízení korporací (G) se stane normou pro velké firmy a kótované malé a střední podniky. EU se stane průkopníkem v globálních standardech podávání zpráv o udržitelnosti podle kritérií ESG. Nová pravidla se budou vztahovat na přibližně 50 000 společností, oproti současným 11 700. Všechny velké společnosti v EU budou muset zveřejnit údaje o dopadu svých činností na lidi a planetu a o všech rizicích udržitelnosti, kterým jsou vystaveny.

Směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která byla přijata dne 10. listopadu 2022 (525 hlasy pro, 60 hlasy proti a 28 se zdrželo hlasování), zvýší veřejnou odpovědnost podniků tím, že jim uloží povinnost pravidelně zveřejňovat informace o dopadu jejich činnosti na společnost a životní prostředí.

Nové standardy udržitelnosti EU

Tato pravidla řeší nedostatky ve stávající legislativě o zveřejňování nefinančních informací (NFRD), které jsou vnímány jako převážně nedostatečné a nespolehlivé. CSRD zavádí podrobnější požadavky na podávání zpráv o dopadu společností na životní prostředí, lidská práva a sociální standardy na základě společných kritérií v souladu s cíli EU v oblasti klimatu. Evropská komise přijme první soubor norem do června 2023.

Společnosti budou podléhat nezávislému auditu a certifikaci, že poskytují správné, úplné a tedy spolehlivé informace. Finanční výkaznictví a výkaznictví udržitelnosti bude na stejné úrovni a investoři budou mít srovnatelné a spolehlivé údaje. Rovněž bude muset být zaručen digitální přístup k informacím o udržitelnosti.

Rozšíření působnosti

Nové požadavky EU na výkaznictví o udržitelnosti se budou vztahovat na všechny velké společnosti, bez ohledu na to, zda jsou kótovány na akciových trzích či nikoli. Společnosti mimo EU s podstatnou činností v EU (s obratem nad 150 mil. EUR v EU) se budou podřídit. Budou zahrnuty i kotované malé a střední podniky, ale budou mít více času na přizpůsobení se novým pravidlům.

Pro téměř 50 000 společností v EU se shromažďování a sdílení informací o udržitelnosti stane normou ve srovnání s přibližně 11 700 společnostmi, na které se vztahují současná pravidla.

Zpravodaj CSRD v Evropském parlamentu Pascal Durand (Renew, FR) během debaty řekl: "Evropa ukazuje světu, že je skutečně možné zajistit, aby finance v užším slova smyslu neřídily celou globální ekonomiku."

Další kroky

Rada EU za předsednictví ČR návrh přijala 28. listopadu, poté bude podepsán a zveřejněn v Úředním věstníku EU. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění. Pravidla začnou platit v letech 2024 až 2028:

• od 1. ledna 2024 pro velké společnosti veřejného zájmu (s více než 500 zaměstnanci), na které se již vztahuje směrnice o nefinančním výkaznictví, s výkazy splatnými v roce 2025;
• od 1. ledna 2025 pro velké společnosti, které v současnosti nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví (s více než 250 zaměstnanci a/nebo 40 mil. EUR v obratu a/nebo 20 mil. EUR v celkových aktivech), s hlášeními splatnými v roce 2026;
• od 1. ledna 2026 pro kotované malé a střední podniky, přičemž zprávy mají být předloženy v roce 2027.

Komise předložila svůj návrh směrnice o výkaznictví o udržitelnosti podniků v dubnu 2021. V roce 2018 Parlament vyzval k revizi dosavadní směrnice NFRD a v roce 2020 předložil svá doporučení týkající se udržitelné správy a řízení společností. CSRD je jedním ze základních kamenů Zelené dohody pro Evropu a Agendy udržitelného financování a součástí širší politiky EU, jejímž cílem je zavázat korporace k dodržování práv zaměstnanců a snížení jejich dopadu na planetu.

Dodržování pravidel je již dnes předpokladem schopnosti podniků zdrojovat „zelené“ finance. I proto již velké železniční podniky v ČR vykazují udržitelnost podle kritérií ESG.

Podrobnosti jsou zde a zde.

Roman Štěrba (Správa železnic)

Dostali jsme dopis od výkonného ředitele AROSu pana Patrika Benky pro všechny členy sdružení, což jsme i my.

Pan Patrik Benka (AROS) píše:

Energetická kríza sa v sektore železničnej dopravy v tomto roku prejavila zatiaľ len zvýšením nákladov dodávateľa trakčnej elektriny pre železničných dopravcov – Železníc Slovenskej republiky, pretože od marca 2022 platia svojmu dodávateľovi spotové ceny, ktoré zatiaľ nepreniesli na nás dopravcov. Ich strata je v roku 2022 odhadovaná na 55 – 60 mil. eur.

Nemáme vedomosť o tom, ako a či budú ich náklady zo strany štátu kompenzované, pretože z pohľadu veľkosti ročného odberu elektriny (480 GWh) sa radia medzi veľké energeticky náročné podniky a pre tieto podľa medializovaných informácií schéma pomoci zatiaľ neexistuje (či na rok 2022 alebo rok 2023). Od 1.1.2023 budú spotové trhové ceny prenesené na jednotlivých dopravcov a zvýšené náklady sa budú týkať výlučne len ich – teda nás.

Viackrát sme my ako asociácia zastupujúca 10 najvýznamnejších nákladných dopravcov apelovali na predstaviteľov štátu, že železničný sektor musí byť označený pri avizovanej štátnej pomoci ako kritická infraštruktúra, prípadne majú byť ŽSR označené ako podnik vyžadujúci si pomoc, avšak bezvýsledne. Obávame sa, že ak zvýšené náklady budú mať ŽSR zaplatené vrátane svojej obchodnej marže od dopravcov, nebude politická vôľa toto riešiť a ostane na jednotlivých železničných podnikoch aby sa so situáciou vysporiadali sami. Keďže na Slovensku si dopravca nemôže nakúpiť elektrinu sám na svoje riziko, dostáva sa do situácie, ktorú nemôže nijako ovplyvniť ani riešiť.

Preto by som Vás chcel požiadať, aby ste pri stretnutiach a rokovaniach s predstaviteľmi štátu týkajúcich sa hľadaní riešení energetickej krízy apelovali na nich, že podpora železničného sektora je podporou priemyslu a hospodárstva štátu a v prípade nezasiahnutia problém určite "nevyhnije", ale naopak prinesie pri tranzitných prepravách tovarov obchádzanie Slovenska a pri vnútroštátnych presun tovarov z vlakov do kamiónov, čo je presný opak toho k čomu sme sa ako SK zaviazali a o čo sa (zatiaľ neúspešne) snažíme.

Prípadne prosíme o písomnú podporu nášho listu  ( dopis je k dispozici v tomto článku Komunikačního webu ŽESNAD.CZ, pozn. Oldřich Sládek), ktorý sme poslali ministrom dopravy a hospodárstva.

Veľmi pekne Vám za podporu ďakujem.

S pozdravom

Ing. Patrik Benka (AROS)

Podrobnosti od pana Tomáše Nekoly (Správa železnic) jsou na našem webu PS Interoperabilita.

Foto: ERA

Na základě 96. jednání RISC Evropská komise zveřejnila minulý týden poslední verzi návrhu revize TSI OPE (substém pro provoz a řízení dopravy) . Jedná se o nejnovější verzi textu se zakomponovanými připomínkami, které EK dosud od všech zemí obdržela.

Podrobnosti i s představou vývoje po novém roce jsou k dispozici pro všechny oprávněné čtenáře v tomto článku na webu PS Interoperabilta ŽESNAD.CZ

Oldřich Sládek

Plný zážitkový vlak našich kolegů z řad nákladních dopravců i CDP svědčí o výtečné a užitečné spolupráci obou organizací

Foto: Romana Šauerová (ŽESNAD.CZ/KDS)

V listopadu letošního roku jsme ve spolupráci se Správou železnic zahájili 4. ročník dispečerských vlaků, které tentokrát  míří do Kutné Hory trasou Posázavského Pacifiku. Tentokrát byl jako vedoucí delegace ŽESNAD.CZ v tomto termínu dispečerských vlaků pan Petr Šimral (MERANS Rail), neboť pánové Oldřich Sládek a Jaroslav Tyle byli účastni na jiných akcí.

Včera a dnes pokračujeme v dalším setkání dispečerů dopravců sdružení ŽESNAD.CZ a Správy železnic, aby mohli prodiskutovat palčivá témata. Pan Petr Šimral (METRANS Rail)  svou prezentací rozvířil diskuzi ohledně výlukové činnosti na tratích a tuto debatu doplnil pan Vlastimil Krejčí (Správa železnic).

Dispečeři dále diskutovali o aktuálních tématech a problematice železniční náklady dopravy.

Romana Šauerová (ŽESNAD.CZ /Kladenská dopravní a strojní)

Vyšlo nové číslo Správy železnic o železnici.

Časopis s mimo jiné článkem o chystaném mostě v Paze na Výtoni si můžete stáhnout přes tento článek sharepointového Komunikačního webu ŽESNAD.CZ nebo přímo ze stránek Správy železnic. 

Tomáš Johánek (Správa železnic)

Společné návrhy pro ekologičtější nákladní dopravu od německých Allianz pro Schiene, BIEK a VDV

Foto: BIEK

Více balíků dostat na železnici – o to se zasazují společně Allianz pro Schiene, Spolkové sdružení balíkové a expresní logistiky (BIEK) a Sdružení německých dopravců (VDV). Výzvou pro obor přepravy balíků je rychlé, spolehlivé a ekologické zvládnutí neustále rostoucího množství zasílaných balíků. Tři sdružení  vypracovaly návrhy a 29. listopadu je předaly státnímu tajemníkovi Spolkového ministerstva dopravy Oliveru Luksicovi.

Politika je v klíčové roli nastavit příznivé rámcové podmínky pro více přepravy na železnici. Současná vládní koalice deklaruje cíl zvýšit podíl železnice na přepravním trhu na 25 procent do roku 2030. Podle názoru tří sdružení musí nyní politici přejít od proklamací k Master plánu železniční nákladní dopravy a v něm identifikovaná opatření musí prosadit do praxe. Za stěžejní považují pro posun k lepšímu považují sdružení následující opatření:

• zvýšit kapacitu na koridorech
• urychlit modernizaci infrastruktury
• vybudovat více inovativních terminálů („hubů“) pro flexibilní přepravní koncepty
• osvobodit kombinovanou dopravu od mýta
• vybudovat nebo obnovit více vleček
• modernizaci městské železniční infrastruktury 

V pozadí iniciativy je rostoucí online byznys zasílání balíků. V roce 2021 bylo odesláno 4,5 mld. zásilek. Proto chtějí zásilkovny přepravovat více balíků na železnici – jedná se o nízkoemisní alternativu ke stávajícím dlouhým přepravám kamiony.

Podrobnosti zde, zde nebo zde.

Roman Štěrba (Správa železnic)

Letní sucha, odstavení francouzských jaderných elektráren a válka na Ukrajině se odrazily v masivním nárůstu cen energie. Vývoj se nevyhnul ani SBB.

Ilustrační foto: SBB

Letní sucha, odstavení francouzských jaderných elektráren a válka na Ukrajině se odrazily v masivním nárůstu cen energie. Vývoj se nevyhnul ani SBB. Švýcarský spolkový dopravní úřad (BAV) předpokládá, že SBB příští rok ceny trakční energie zvýší.

Dodavatelem trakční elektřiny AC 25 kV s kmitočtem 16,7 Hz je společnost SBB-Energie. Většina elektřiny sice pochází z drážních vodních elektráren, nicméně část elektřiny SBB nakupují od jiných producentů a na volném trhu. A to je důvod, proč ceny dopravcům rostou. Letos SBB Energie očekávají deficit 180 mil. franků.

Z uvedených důvodů ceny od 1. ledna 2023 stoupnou z dnešních 10,5 až na 13,5 centů za kWh. Tím se naplní ustanovení zákona, že výnosy z ceny trakční energie musí pokrýt náklady SBB Energie. Zvýšení cen přinese kolem 70 mil. švýcarských franků. Podle BAV bude zvýšení uplatněno diferencovaně, a to sice o 3 centů u dálkové osobní dopravy, zatímco  u nákladní dopravy a regionální osobní dopravy pouze částečně, tzn. o 1 cent. Tím SBB podpoří finanční způsobilost jednotlivých kategorií železniční dopravy. K tomu ceny za vlakové trasy stoupnou o  2 až 3 procenta.

BAV podporuje záměr SBB urychlit modernizaci a rozvoj vlastních drážních elektráren. Financování bude zajištěno z komerčních úvěrů a spláceno z budoucích výnosů z trakční elektřiny.

BAV v příští roce navíc přezkoumá, nakolik výše ceny za trakční elektřinu ovlivní konkurenční postavení železnice na celkovém přepravním trhu.

Další podrobnosti v tomto článku BAV.

Roman Štěrba (Správa železnic)

ŽESNAD.CZ se minulý týden zúčastnil výlukových porad

Foto: Hrochostroj/Enteria, Petr Volak

Minulý čtvrtek se nový vedoucí nové PS Výluky ŽESNAD.CZ pan Jaroslav Tyle společně s ostatními kolegy členských firem ŽESNAD.CZ zúčastnil výlukových jednání pro příští roky  a než přijdou oficiální zápisy, sepsal v tomto článku na našem sharepointovém neveřejném webu PS Výluky mimo jiné své postřehy o  diskutovaných plánovaných výlukách na Ferdinandce a na Vysočině.

Z článku vyjímám pasáž, kde píše:

"S ohledem na nové snahy SŽ řešit výstavbu/rekonstrukce při zastavených provozech téměř všude, musíme věnovat zvýšenou pozornost návrhům výluk, aby nám někde něco neuniklo. Po zkušenostech z realizovaných výlukových a provozních opatření mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí, kde existuje odklonová alternativa, musíme v případě Ferdinandky (tj. bez odklonové alternativy) zvýšit úsilí pro zajištění potřebné kapacity pro nákladní vlaky. 

Polom – Suchdol, Lipník – Drahotuše rekonstrukce traťových úseků Blending call.

Rozsáhlé 1-kolejné provozy doplněné řadou nočních zastavených provozů. Vyslovil jsem výhrady, že nám nebyla poskytnuta finální dokumentace projektů k připomínkám, a tudíž že jsme se nemohli vyjádřit k výlukovým opatřením. Vznesl jsem požadavek na projednání návrhu dopravní technologie během výstavby, tedy způsobu provážení vlaků a zajištění kapacity pro nákladní dopravu, vzhledem k neexistenci odklonové trasy, a to na jednání mezi SŽ, námi, osobními dopravci a objednateli, podobně jako před výlukami u Bezpráví.

Oldřich Sládek

Několik zajímavých obrázků z DB Netz.

a možnost stažení v datové podobě máte v tomto článku  sharepointového Komunikačního webu ŽESNAD.CZ, přístupného pro všechny čtenáře tohoto veřejného webu ŽESNAD.CZ.

Oldřich Sládek

Bratislavské setkání hodnotíme jako pozitivní, prostě je pořád potřeba dokola, byť je to úmorné, říkat nahlas pravdu.

Foto: Oldřich Sládek

Ve středu 23. listopadu 2022 se v Bratislavě, v novém sídle ZSSK Cargo, konal další ze seminářů k digitálnímu samočinnému spřáhlu. Ambasador DAC pro střední a jihovýchodní Evropu Libor Lochman, ředitel společného podniku Evropské železnice (ER JU) Carlo Mário Borghini a technický ředitel holdingu ÖBB a současně projektový manažer programu vývoje evropského digitálního spřáhla (EDDP) Mark Topal-Gökceli přijeli hlouběji seznámit železniční sektor v tomto regionu s problematikou DAC.

Slovenský sektor byl zastoupen mj. asociací AROS, český sektor asociací ŽESNAD.CZ. ve složení Oldřich Sládek, Vladimír Sysel a já.  Odhadem padesát přítomných pokrývalo širokou škálu podniků a organizací. Jak mimoděk přesně vystihl pan Topal, sešlo se „hodně zainteresovaných, ale málo přesvědčených.”

Hlavní řečníci v podstatě přednesli standardní prezentaci, pouze některé věci naznačili podrobněji. Mezi ně je možné zahrnout např. sdělení, že ani rok 2030, ani vše, co se bude dít po skončení aktuálně se rozbíhajícího projektu vývoje a testování DAC po roce 2025, není „vytesáno do kamene“ a záleží na mnoha okolnostech, co bude dál. „DAC je pro železniční sektor příležitost, ale nadcházející ekonomické ochlazení, geopolitika a energetická krize mohou vše ovlivnit. Nicméně, i přes to, nebo právě proto, je to výzva!“

Lze konstatovat, že mnoho myšlenek, které na podobných akcích český železniční sektor vznáší, již i u těchto vrcholových lidí přes DAC rezonuje, totiž používají je i ve svém výrazovém slovníku. Jak ale na semináři upozornil Vladimír Sysel (ČD Cargo), dochází sice k posunu v deklarovaných myšlenkách, ale do písemných dokumentů a prezentací se tyto změněné postoje zatím nepromítají. Vysvětlení je prý v tom, že by bylo nutné po každém podobném jednání dokumenty upravovat, a to podle pana Borghiniho není realizovatelné. Na naléhání pana Sysla mlčky souhlasil, že dokumenty budou upravené a aktualizované někdy do února 2023.

Pan Roman Sklenář (ZSSK Cargo) seznámil přítomné s postojem slovenského sektoru k problematice DAC. Slovenský postoj koresponduje s přístupem sektoru českého. Pan Sklenář mj. podrobněji vysvětlil problematiku financování a zdůraznil, že očekávají 100% financování z EU. „Možná jsme optimisté, ale očekáváme to“. Dále představil nám již známá fakta se stářím vozidlového parku a problematiku vozů bez přípravy na implementaci samočinného spřáhla.

Prezentace zástupce Tatravagónky Poprad měla vyznít pozitivně, totiž tak, že prakticky není problém připravit na samočinné spřáhlo vozy bez přípravy, ale vystoupení mluvčího bylo poměrně málo přesvědčivé. 

Po celou dobu semináře byl prostor pro otázky, kterých bylo po prolomení ostychu zástupcem ŽESNAD.CZ značné množství. Bohužel odpovědi se většinou rozmělnily do obecného politického závěru.

V každém případě je velmi dobře, že se takovéto akce konají a vyrovnává se úroveň povědomí o této problematice v celém regionu. Mimo jiné se tím snižuje náchylnost obecenstva k nekritickému přijímání vzletných a nerealistických vizí.

Petr Jindra (ČD Cargo)