19.5. vyšel tento prémiový článek na Railfreight.com, který zmiňuje našeho viceprezidenta Tomáše Tótha i nás. V překladu od Petra Jindry (ČDC).
Zavedení digitálního samočinného spřáhla (DAC) pro železniční nákladní dopravu v Evropě je již delší dobu v centru pozornosti. Co dělá DAC digitálním? Jak reálná může být rozsáhlá implementace do roku 2030? Co si o tom myslí zástupci železničního odvětví?
Podle řady osobností z oboru je Evropa v oblasti samočinného spřahování pozadu. Ne všichni se však shodují na tom, jak a kdy přejít ze současného systému na DAC u více než 500 000 vozů po celé Evropě. Někteří se domnívají, že cíl, který si stanovila EU, totiž dosáhnout zavedení DAC do roku 2030, je velmi ambiciózní, a někteří dokonce tvrdí, že je prostě nereálný. Všichni se ale shodují na tom, že je nezbytné realizovat více testů a zajistit životaschopné financování.
Digitální technologie v DAC
Digitalizace samočinného spřahování bude pro starý kontinent skutečnou skokovou změnou, řekl serveru RailFreight.com Clemens Först, mluvčí správní rady společnosti Rail Cargo Group (RCG), která je součástí konsorcia DAC4EU. „Digitální znamená, že budeme mít po celém vlaku elektrické a datové vedení," řekl Först. Vysvětlil, že díky napájecímu vedení lze digitálně sledovat a vyměňovat údaje o složení a stavu vlaku. Kromě toho by se mohly automaticky a digitálně provádět i takové úkony, jako jsou zkoušky brzd.
Přenos dat bude možný díky konektorům, které umožní tok informací. Na obrázku níže lze vidět, jak tento konektor v současné době vypadá v otevřeném stavu. Jak upozornil Dr. Armin Günter, vedoucí projektu digitálního samočinného spřáhla ve společnosti DB Cargo, ideálním řešením pro další krok by bylo snížení počtu elektrických kontaktů v konektoru.
Na druhou stranu existují lidé, včetně Tomáše Tótha, šéfa ČD Cargo, kteří zdůrazňují, že digitální aspekt DAC je stále v počáteční fázi. Podle Tótha existují dvě hlavní překážky. Zaprvé, není snadné zajistit správné propojení mezi vagony vzhledem k tomu, „jak je digitální technologie křehká". Druhým hlavním zádrhelem je vliv elektřiny použité v DAC na infrastrukturu a návěstní a zabezpečovací systémy, který je podle Tótha třeba ještě posoudit.
Evropský plán přechodu na digitální spřáhlo
Společně s konsorciem DAC4EU vypracoval Evropský program pro realizaci DAC (EDDP) několik možných strategií pro zavedení DAC na evropských kolejových vozidlech. Evropský plán migrace je rozdělen do různých strategií. Je třeba poznamenat, že četní zástupci DB uvádějí, že plán implementace DAC do roku 2030 je poměrně ambiciózní a je velmi závislý na dostupných finančních prostředcích. Tento názor sdílí i Först, který zdůraznil význam financování ze strany evropských a národních institucí.
Jednou ze strategií je tzv. přímá modernizace. Jak vysvětlil Andreas Lipka, vedoucí oddělení migrace DAC pro DB Cargo i EDDP, ta by měla umožnit rozsáhlou implementaci na vozech používaných v ucelených vlacích, jako je kyvadlová doprava. Jak Lipka vysvětlil, tyto vozy budou zajíždět do dílen tehdy, když je zákazníci nebudou potřebovat, například o víkendu. Poté mohou být dovybaveny a vráceny zákazníkům dříve, než je budou opět potřebovat. „Zákazníci by si ani nevšimli, že vozy zmizely," dodal Lipka.
Další iniciativou navrženou EDDP je strategie DAC-ready, „připraveno pro DAC“. V rámci tohoto plánu by byly vozy předem připraveny k vybavení technologií DAC a následně by byla modernizace dokončena ve zvláštních dílnách. K tomu Lipka uvedl, že EDDP navrhuje zřídit 150 dočasných polních dílen po celé Evropě v klíčových oblastech, jako jsou přístavy a velké vlečky.
Názor odvětví
Navzdory optimismu, který přichází ze strany DAC4EU a jejích členů, nejsou ostatní odvětví železničního sektoru jednotná, pokud jde o evropský plán na zavedení DAC do roku 2030. Dokonce i Först uvedl, že by bylo moudré pochopit, co termín 2030 znamená, zda se jedná o začátek nebo konec procesu. Sdružení železniční nákladní dopravy z různých evropských zemí jsou ještě pesimističtější. Například polská Federace nezávislých železničních dopravců (ZNPK) prohlásila, že jsou rozhodně proti tomuto projektu. Mezi další evropská sdružení, která se staví proti plánu EU, patří český ŽESNAD.CZ, slovenský Aros Rail, maďarský Hungrail a německý Die Güterbahnen.
Tomáš Tóth, který je zároveň viceprezidentem ŽESNAD.CZ, se o své názory na tuto problematiku podělil s portálem RailFreight.com. Hlavní otázkou, kterou Tóth zdůraznil, je, že „DAC musí přinést stejnou kvalitu spojení vozů jako současný standard a určitou přidanou hodnotu s návratností investic". Podle něho je problém v tom, že současné diskuse o DAC považují technologii za hotovou a připravenou k nasazení, zatímco to tak ve skutečnosti ještě vůbec nemusí být. „Mnoho dnešních vozů je navíc vyrobeno bez možnosti budoucího dosazení DAC," dodal.
Pokud jde o termín 2030, Tóth rovněž uvedl, že to je „harmonogram, který nemá šanci na úspěch". ŽESNAD.CZ se proto domnívá, že DAC musí být ještě plně vyvinut ve všech svých částech a dále testován, než bude možné stanovit realistický časový rámec. Tomáš Tóth také upozornil, že projekt DAC bude výrazně dražší než projekty, jako je ETCS, a proto musí být plně dotován evropskými institucemi. To však vyvolává problém implementace DAC na kolejová vozidla v zemích mimo EU, což je další otázka, kterou je třeba ještě vyřešit.
Podrobnosti zde.
Petr Jindra (ČD Cargo)