Článek z Railfreight.com tentokrát pro nás připravil v překladu pan Petr Jindra (ČD Cargo)

Foto: Pixabay, István Károly Bőcs

Komise schválila program financování výstavby, modernizace a rekonstrukce železničních vleček v Česku. Program má k dispozici 74 milionů eur a bude trvat do roku 2027. Instituce uvedla, že financování bude k dispozici všem společnostem, které chtějí získat efektivní napojení na železniční síť České republiky.

Kromě toho bude režim financování poskytovat víc. Například podniky přicházející v úvahu, jako jsou průmyslové závody, získají finanční podporu také na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení přímo napojených na železniční vlečky. Taková zařízení by mohla zahrnovat např. zařízení pro manipulaci se zbožím. Komise upřesnila, že režim státní podpory bude poskytovat finanční prostředky ve formě přímých grantů, které však v každém případě pokryjí 49 % celkových výdajů a investic.

Další dva režimy financování

Kromě nejnovějšího režimu státní podpory, jehož cílem je motivovat k využívání železniční nákladní dopravy zpřístupněním české železniční sítě, využívá Česká republika v současné době ještě další dva finanční balíčky EU, oba s víceméně stejnou dobou trvání. Konkrétně se jedná o první balíček ve výši 180 milionů eur na podporu dopravců využívajících pro svůj provoz elektrickou trakci. Tento program byl schválen na konci roku 2022 a bude trvat do roku 2026. Nepřímo také kompenzuje rychle rostoucí ceny energií v zemi i v celé Evropě.

Druhý balíček se týká terminálů kombinované dopravy v Česku. V tomto případě Komise znovu zavedla starší opatření, jehož platnost skončila v roce 2020. V březnu 2023 se Brusel rozhodl prostřednictvím programu financování ve výši 68,7 milionu eur nadále podporovat rozvoj terminálů kombinované dopravy v zemi, konkrétně rozšiřování jejich kapacity. Stejně jako nedávno zavedené opatření pro vlečky bude financování terminálů kombinované dopravy trvat do roku 2027.

Podrobnosti v původním článku jsou zde.

Petr Jindra (ČD Cargo)

Kolega pan Pavel Hluska z DB Schenker poslal příspěvek k situaci v Německu

Foto: DB Netz, hranice DB Netz/Správa železnic, únor 2023

K následujícímu textu dodám, že se situací zabývá naše PS Výluky ŽESNAD.CZ pod vedením pana Jaroslava Tyleho (poznámka Oldřich Sládek)

"V období od 19. srpna do 28. srpna budou ve stanici Dresden Hbf a celém úseku Elbtal probíhat rozsáhlé stavební práce. Kromě toho budou následně v období od 17. října do 27. října 2023 probíhat další stavební práce v údolí Labe mezi Schönou (DE) a Dolním Žlebem (CZ).

První stavební opatření, v Drážďanech a v Pirně-Bad Schandau, je rozděleno do dvou stavebních fází:

Od 18. srpna do 25. srpna 2023 budou stavební práce probíhat za úplné noční uzavírky
Od 25. srpna do 28. srpna 2023 budou stavební práce probíhat za úplné uzavírky

Druhé stavební opatření v údolí Labe bude probíhat pouze v jedné stavební fázi, během které bude úplná uzavírka od 17. října do 27. října 2023.

Obě stavební opatření budou mít za následek zvýšený počet odřeknutých vlaků a rozsáhlé odklony (cca 50 % odřeknutých vlaků).

Pro obě stavební opatření byly vypracovány koncepce rušení a odklonů a odklonové trasy jsou následující:

Hraniční přechod Schirnding Gr. v diesel trakcí z a do Hofu se změnou směru v Marktredwitz
Hraniční přechod Horka Gr (DE) – Wegliniec (PL) – Chalupki (PL) – Bohumín (CZ)"

Pavel Hluska (DB Schenker)

Uhlí je stále nezastupitelná komodita pro železniční cargo i pro výrobu trakční elektrické energie.

Uhlí je stále nezastupitelná komodita pro železniční cargo i pro výrobu trakční elektrické energie. V roce 2022 se produkce uhlí v EU nadále zvyšovala a dosáhla 349 milionů tun (+5 % ve srovnání s předchozím rokem) při spotřebě 454 milionů tun (+2 %). Oživení začalo v roce 2021 a bylo způsobeno především hnědým uhlím.

EU v roce 2022 vyprodukovala 294 milionů tun hnědého uhlí (nárůst o 6 % oproti roku 2021). Navzdory nedávnému oživení zůstala produkce pod čísly před pandemií 2019. Hnědé uhlí se těží v 9 členských státech EU, přičemž hlavním producentem je Německo. V loňském roce se Německo (131 milionů tun) podílelo asi 44 % na celkové produkci hnědého uhlí v EU. Dalšími členskými státy produkujícími hnědé uhlí jsou Polsko (19 %), Bulharsko (12 %), Česko (11 %), Rumunsko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko.

Trendy černého uhlí zůstaly v roce 2022 stabilní. U černého uhlí (s vyšším energetickým obsahem) dosáhla produkce v EU v roce 2022 téměř 55 milionů tun. V současné době v EU zbývají pouze dva producenti černého uhlí: Polsko a Česko.

Spotřeba černého uhlí v roce 2022 dosáhla 160 milionů tun, o 11 % méně než v roce 2019. Na rozdíl od hnědého uhlí se černé uhlí kromě výroby elektřiny využívá i v jiných průmyslových odvětvích, a proto s ním obchodují a spotřebovávají ho všechny země EU kromě Malty. Polsko (38 %) a Německo (25 %) se na celkové spotřebě černého uhlí v EU v roce 2022 podílely téměř dvěma třetinami, následované Itálií, Nizozemskem, Francií, Španělskem a Českou republikou.

Podrobnosti jsou zde.

Roman Štěrba (Správa železnic)

Nejhorší výsledky za poslední rok a METRANS Rail překročil tržní podíl 10%

Ilustrační foto: Rosťa Kolmačka, 431.032 na Tovačovce (22.8.2022)

Děkuji panu Jaroslavu Fleglovi, panu Tomáši Rolníkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i nadále panu Zdeňku Hroníkovi (ČD Cargo) za skvělou spolupráci. 

Podrobná data najdete v tomto článku na sharepointovém neveřejném webu Výkony nákladní dopravy ŽESNAD.CZ, který je dostupný pro úplně všechny čtenáře tohoto newsletteru veřejného webu ŽESNAD.CZ.

Oldřich Sládek

S motorovými vozy M 131.1 "Hurvínky" je dnes spojena především nostalgie a mnohdy idealizovaná doba mládí našich otců a dědů.

Zdroj Wikipedia

Dochovaná korespondence mezi tehdejším ministerstvem železnic a Tatrou Studénka dokazuje, že situace kolem jejich vzniku nebyla jednoduchá a opět velmi pěkně ukazuje těžkosti budování socialismu v oněch letech:

Martin Boháč

Budování socialismu naráželo na řadu těžkostí, které bylo třeba překonávat.

Jednou z nich bylo lepší využívání železničních vozů, v tomto případě kotlových. Do vyřešení této otázky se v roce 1952 kromě ministerstva železnic zapojila i tzv. Cisternová svépomoc. O této instituci dnes bohužel asi nic nevíme, snad jen že se zřejmě jednalo o organiační sloužku Státní plánovací komise.

Martin Boháč

Je léto a doba cestování, a proto neuškodí podívat se do vzdálených a exotických krajů.

Ilustrační foto autor
 

Letos v květnu zahájila americká společnost Union Pacific, ve spolupráci s mexickou GrupoMéxico a kanadskou Canadian National, provoz na nové intermodální lince Falcon Premium, spojující Mexiko, Spojené státy a Kanadu. Obsluhovaná síť vypadá takto a aktuální jízdní řád pak takto.

Tento "Prémiový sokol" dokládá vysokou míru konkurenceschopnosti severoamerické železnice vůči přímé silniční dopravě a silné postavení nákladní železnice na tamním přepravním trhu. Tedy v obojím případě to, k čemu má železnice evropská bohužel stále velmi daleko.

Martin Boháč

EK a Evropská investiční banka zveřejnily studii, která doporučuje změnu rozchodu kolejí.

Foto: Railwaypro.com, hranice Moldávie – Ukrajina

Evropská komise a Evropská investiční banka zveřejnily studii, která doporučuje, aby v zájmu integrace Ukrajiny a Moldavska do Evropského železničního systému byl změněn tamní široký rozchod kolejí na normální. Studie je součástí Akčního plánu Evropské komise pro „koridory solidarity“ a naznačuje, že evropský normální rozchod kolejí do Lvova a Kišiněva by byl prvním krokem ke zlepšení spojení mezi Polskem a Ukrajinou a mezi Rumunskem a Moldavskem. "Rozšíření normálního rozchodu evropské železniční sítě na Ukrajinu a do Moldavska usnadní pohyb zboží a služeb, pomůže oběma zemím rychleji se začlenit na trh EU a urychlí poválečné oživení Ukrajiny," uvedla viceprezidentka EIB Teresa Czerwińska, která je zodpovědná za operace bank na Ukrajině a v Moldavsku.

S ohledem na pravděpodobné náklady, očekávanou poptávku a úvahy o kapacitě trati studie navrhuje jako první krok vytvoření evropského spojení s normálním rozchodem kolejí z Krakova/Katovic (Polsko) do Lvova (Ukrajina) a také z Iasi (Rumunsko) do Kišiněva (Moldavsko). Studie také posuzuje způsob interoperability nových tratí se standardním rozchodem na Ukrajině a v Moldavsku s dosavadní sítí tratí s kolejemi se širokým rozchodem. Studie analyzovala přetrvávající překážky, včetně rozdílu mezi rozchodem kolejí používaným ve většině zemí EU a rozchodem používaným ve východní Evropě. Nástroj pro propojení Evropy II nedávno vybral k financování devět projektů, jejichž cílem bude zlepšení hraničních přechodů. Komise musí rovněž rozšířit transevropskou dopravní síť na Ukrajinu a do Moldavska. Výstavba prvních tratí s normálním rozchodem kolejí na Ukrajině a v Moldavsku posílí spojení s Polskem a Rumunskem a "přiblíží je jednotnému trhu EU. Touto studií připravujeme půdu pro dlouhodobá řešení a podporujeme Ukrajinu v jejím poválečném obchodu a obnově. Zajištění interoperability mezi Polskem a Ukrajinou a Moldavskem a Rumunskem přinese občanům jednodušší a efektivnější cestování," uvedla komisařka pro dopravu Adina Văleanová.

Vypracování studie oznámily obě instituce v říjnu 2022 na základě návrhu Evropské komise revidovat nařízení o TEN-T a rozšířit čtyři dopravní koridory na Ukrajinu a do Moldavska. Kromě toho v červnu 2023 podepsaly EK a ukrajinská vláda dohodu o přidružení Ukrajiny k programu Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027. Ukrajina a Moldavsko rovněž spolupracují na zjednodušení hraničních procedur, když 27. dubna 2023 byl vládami obou zemí podepsán Protokol měnící Dohodu o železniční dopravě mezi oběma zeměmi.

Podrobnosti zde, zde nebo zde.

Roman Štěrba (Správa železnic)

Interní členové PS ETCS a PS Provozně-technologické jsou již informováni, pro ostatní čtenáře připomenutí, že termín výhradního provozu ETCS se blíží

Repro: Správa železnic, dopis GŘ SŽ pana Jiřího Svobody dopravcům i ŽESNAD.CZ

Jak jsem již napsal, členové ŽESNAD.CZ byli o dnešním dopise generálního ředitele Správy železnic podrobně informováni i s návrhem dalších řešení v článcích na neveřejných webech pro pouze oprávněné osoby PS ETCS ŽESNAD.CZ a PS Provozně-technologické ŽESNAD.CZ .

Pro ostatní čtenáře nšeho newsletteru je to spíš připomenutí, že se termín zavedení výhradního provozu pod ETCS nezadržitelně blíží, a tak je potřeba být i z naší strany aktivní a být připraveni. I my jsme totiž byli vyzváni ke  “stanovení kontaktního jména zástupce, oprávněného jednat za Vaši společnost ve věci koordinace předávání potřebných informací, nástrojů, logů."

Oldřich Sládek

Je obecně známou skutečností, že evropská nákladní železniční doprava je velmi závislá na výrobě, prodejích a provozu automobilů se spalovacím motorem

A jaká je vyhlídka tohoto průmyslového a dopravního odvětví? Na webu idnes.cz se dnes objevil tento článek, bohužel ale s poněkud zavádějícím názvem a i obsahem. Zavádějícím v tom, že nezájem se nejspíše netýká elektrických vozů jako takových, ale elektrických vozů VW (a zřejmě i dalších evropských značek). Neboť například vůz Tesla Y se celosvětově letos stal nejprodávanějším osobním automobilem vůbec. Bohužel se zdá, že evropské automobilky naprosto ztratily kontakt s trendy v tomto segmentu vozidel, jelikož v posledních pár letech jim vyrostka další velmi silná konkurence – a to v Číně. Čína se stává opravdovou velmocí elektromobilty, a to jak výrobní, tak i prodejní, a pak samozřejmě ve Spojených státech v podobě firmy Tesla.

Evropské automobilky tak zřejmě čeká velmi složité období, kdy bude upadat (politiky podporovaný) zájem o vozy se spalovacími motory, a poptávka po elektrovozech bude uspokojována čínskými výrobci (levnější kategorie) a americkou Teslou (dražší kategorie).

Martin Boháč