Archiv autora: admin

2023-11-06 Nedělní OVM a financování SFDI

V nedělní debatě na ČT diskutovali ministr dopravy Martin Kupka a exministr Karel Havlíček

Foto: Česká televize 

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Česká republika stojí nyní před trochu nemilým zrcadlem v podobě Polska. Není to tak dávno, kdy měl severní soused prakticky jedinou dálnici. Nyní již není daleko od doby, kdy bude moci prohlásit o celé dálniční síti „zrobione“. Česko naproti tomu sice má nezbytnou dálniční páteř v podobě spojení Praha–Brno–Ostrava již docela dlouho, ale síť, která napojí i další regiony, mu chybí a ještě nejméně deset let chybět bude. Teď je to zvlášť patrné na severní hranici, kde Poláci otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3, ale navazující část D11 není, dokonce se ještě ani nestaví. Podle ministra dopravy Martina Kupky nelze Česko bezezbytku srovnávat s Polskem, které je například mnohem rovinatější, přesto připustil, že srovnání, kdy se za hranicemi otevírá kolem 250 až 300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic za rok a v Česku přinejlepším kolem 40 nebo 50 kilometrů, není správně.

Bývalý ministr dopravy a nynější předseda stínové vlády opozičního ANO Karel Havlíček se ovšem obává, zda bude nynější vláda mít na plánované dopravní stavby peníze. „Dostáváme se pomalu do situace, že pan ministr musí začít brzdit, protože ministerstvo financí mu nedává tolik peněz. Může nastat, že se nebude stavět, ačkoli projekty budou. To se nesmí stát,“ prohlásil. Odkázal na střednědobý rozpočtový výhled, z nějž vyplývá, že – oproti dřívějším optimistickým plánům, jak bude peněz prudce přibývat – by od roku 2025 mohl rozpočet infrastrukturního fondu klesat – ze 150 na 125 miliard.

To ale Kupka odmítl, částka podle něj poroste. „Musí to být 180 miliard,“ uvedl. Ve střednědobém výhledu je podle něj částka, která je v současnosti možná „z hlediska standardních nástrojů“. Považuje proto za nezbytné, aby stát našel i jiné způsoby, jak dopravní stavby financovat. Konkrétně se zmínil o kombinaci peněz ze státního rozpočtu, evropských peněz, úvěru od Evropské investiční banky a projektů soukromého a veřejného partnerství (PPP).

Foto: Česká televize

Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podpořil myšlenku využití dlouhodobých dluhopisů, i když zároveň poznamenal, že s nimi měl stát začít již podstatně dříve. Zároveň upozornil, že leží velká suma na účtech České národní banky, které zůstaly po intervencích proti koruně ze začátku minulého desetiletí. Konkrétně jde podle Havránka o 131 miliard eur, tedy přes tři biliony korun. „Ty peníze nevydělávají. Kdybychom je investovali po vzoru Singapuru, který to udělal deset let zpátky a de facto si koupil podíl na globálním technickém pokroku, tak nám to ročně vydělá sto miliard navíc,“ popsal, k čemu by mohl stát zmíněnou sumu použít. Dodal, že centrální banka sama s penězi nic dělat nechce, protože „se necítí mít autoritu, aby to sama udělala“.

Ministr Kupka připustil, že o penězích zmíněných Havránkem neví. „Zní to jako zázračné řešení. Je to poprvé, kdy někdo s tím návrhem přichází. Zapojíme ČNB, abychom o tom mohli diskutovat,“ ujistil.

Foto: Oldřich Sládek

O rozpočtu SFDI na rok 2024 a svýhledem na roky 2025 a 2026 se rovněž diskutovalo ve čtvrtek odpoledne na Hospodářském výboru Sněmovny, kde dopředu zazněly i nedělní informace z televizní debaty včetně toho, že je nutno hledat další zdroje  a  potvrdila se i diskuse o financování infrastruktury s opozicí.

Podrobnosti v tomto článku.

S využitím článku ČT

Oldřich Sládek

2023-11-03 Oprava poškozeného Gotthardského základnového tunelu potrvá nejméně do září 2024

Včera přinesly odborné weby zprávu, že oprava Gotthardského základnového tunelu bude trvat ještě během velké části příštího roku.

Foto: autor

Tunel byl vážně poškozen během vykolejení nákladního vlaku dne 10. srpna 2023, jehož příčinou byla zřejmě zlomená náprava jednoho z vozů, přičemž několikakilometrová jízda vykolejeného vlaku byla pro citlivou infrastruktruru tohoto dlouhého tunelu značně devastující. Provoz v tunelu pak byl zastaven a železniční doprava byla vrácena na původní horskou dráhu přes Svatogotthardský průsmyk.

Opravy si vyžádají náklady kolem 100 až 130 milionu švýcarských franků (zhruba 3 miliardy korun…!)  a budou trvat ještě řadu měsíců. Nehoda bohužel ukazuje velkou zranitelnost těchto velkolepých infrastrukturních staveb, kdy i celkem malá (relativně samozřejmě) závada může způsobit škody nedozírného rozsahu a zcela paralyzovat provoz na důležitých transkontinentálních tepnách.

Martin Boháč

2023-11-02 Výluky na ÖBB aneb Gesamtsperren 2024

Přehledné mapy ročního plánu výluk na ÖBB po měsících je k dispozici na Komunikačním webu ŽESNAD.CZ

Na tomto odkazu sharepointového Komunikačního webu ŽESNAD.CZ si můžete všichni stáhnout přehledné mapy ročního plánu dlouhodobých výluk ÖBB. Za podklady děkuji panu Janu Hruškovi (CityRail) a trochu doufám, že i Správa železnic doplní  v blízké budoucnosti své poněkud nepřehledné výlukové excely něčím graficky podobným – podobně jako to má třeba i DB Netz.

Oldřich Sládek 

2023-11-01 Konference Smart Via Vindobona

Na konferenci vystoupil i zástupce ŽESNAD.CZ, pan Petr Šimral (METRANS Rail)

Ve spolupráci Fakulty dopravní ČVUT, Správy železnic, TU Graz a DB Netz se v Masarykově salonku výpravní budovy Praha-Dejvice se včera konala úvodní konference kooperujících partnerů v sektoru železniční dopravy. Více než symbolicky je využit legendární název pro železniční spojení tří středoevropských zemí.

V úvodu zazněla prezentace vedoucího oddělení koncepce a strategie Správy železnic pana Romana Štěrby na téma Strategie rozvoje Správy železnic ve vazbě na priority programového prohlášení vlády ČR, jako jsou příprava výstavby VRT, zvyšování rychlosti a kapacity páteřních koridorů konvenčních drah, pokračování liniové elektrizace, sjednocení trakční napájecí soustavy, instalace traťové části ETCS atd.

Vedoucí ústavu pro železnice a ekonomiku dopravy prof. Peter Veit z Technické univerzity ve Štýrském Hradci přednesl prezentaci na téma Management životního cyklu železniční infrastruktury a poutavou prezentaci na téma Zpoplatnění železniční infrastruktury, kde na příkladu modelu SBB Infrastruktur dovodil, že nákladní dopravci jsou stávajícími modely zpoplatnění ŽDC v EU hned dvakrát znevýhodněni: jednak sazbou za hrubou hmotnost a dále nezohledněním dynamiky (rychlosti) vlaků, která se podstatnou měrou podílí  na opotřebení svršku.

Na závěr konference zazněla poutavá prezentace krušnohorské digitální laboratoře DB Netz (Smart Rail Connectivity Campus) v podání ředitele Clause Sörena. Zaujalo nejen první německé digitální stavědlo ve stanici Annaberg-Buchholz Süd testované od roku 2016 a schválené v lednu 2018, ale i autonomní vlak v Krušných horách dálkově ovládaný s využitím mobilní sítě 5G ze 340 km vzdáleného Braunschweigu, kde sídlí Výzkumné středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR).

Foto: Roman Štěrba, živé diskuse se aktivně účastnil Petr Šimral, který zastoupil ŽESNAD.CZ

 

Fakultě dopravní ČVUT patří dík za iniciaci spolupráce technických univerzit a provozovatelů dráhy z ČR, Německa a Rakouska. Pokračování v lednu 2024.

Roman Štěrba (Správa železnic)

2023-10-31 Ministerstvo dopravy vyhlašuje výzvu na podporu rozvoje železničních vleček

Ministerstvo dopravy vyhlašuje výzvu v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3), která je určena na podporu projektů zaměřených na rozvoj vleček

Ilustrační foto : Oldřich Sládek, obnovená vlečka Bioenergo Kolín (19.4.2013)

Ministerstvo dopravy jakožto Řídicí orgán vyhlašuje výzvu v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3), která je určena na podporu projektů zaměřených na rozvoj železničních vleček. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřená do 31. 01. 2024.
 
V této výzvě je k dispozici alokace ve výši 300 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti) a žadatel může obdržet podporu ve výši až 49 % ze způsobilých výdajů projektu.
 
Hlavními podporovanými aktivitami jsou např.:

  • Železniční vlečky – výstavba, modernizace, rekonstrukce a obnova
  • Zařízení přímo související s železniční vlečkou, včetně místa vykládky

Podrobnosti jsou pro oprávněné čtenáře na sharepointovém webu PS Provozně-technologické ŽESNAD.CZ v článcích "2023-10-31 Ministerstvo dopravy vyhlašuje výzvu na podporu rozvoje železničních vleček v OPD3" a "2023-11-01 Seminář pro žadatele – Rozvoj železničních vleček"  nebo na stránkách MD ČR.

Oldřich Sládek

2023-10-30 Martin Hořínek a Jana Vládková budou v pondělí živě diskutovat na webu zdopravy.cz

Přesun zboží ze silnic na železnici bude v pondělí 30. října od 20 hodin hlavním tématem živě přenášeného diskusního pořadu Trendy zdopravy.cz

Foto: web zdopravy.cz, záběr z minulé diskuse v salonku žst. Praha-Dejvice

Prezident a viceprezidentka ŽESNAD.CZ, pan Martin Hořínek a paní Jana Vládková  budou v pondělí večer od 20:00 hod. hosty živé diskuse ve videopřenosu  webu zdopravy.cz .

Opravdu se to někdy stane, nebo jde jen o nerealizovatelné sny Bruselu? Co se musí změnit, aby byly dálnice volnější a železniční kapacity více využité?

Pozvání do této diskuse deníku Zdopravy.cz přijali:

         Aleš Willert, generální ředitel skupiny C.S.Cargo
         Vojtěch Hromíř, generální tajemník ČESMAD Bohemia
         Martin Hořínek, prezident ŽESNAD.CZ a jednatel společnosti Metrans Rail
         Jana Vládková, viceprezidentka ŽESNAD.CZ, členka představenstva EP Cargo

Sledovat diskusi bude možné v přímém přenose na zdopravy.cz a už od víkendu bude možné také klást na tomto dopravním webu hostům otázky od diváků.

Ondřej Kubala (web zdopravy.cz)

2023-10-27 Historické okénko: ambiciozní plán výstavby a přestavby československé dopravní infrastruktury z let 1945 – 1947

V době poválečného optimismu vznikl tento velmi ambiciozní plán, zahrnující mimo jiné přestavbu většiny sítě tratí ČSD na nápravový tlak 25 tun

Bohužel jak dnes víme nenaplnilo se z těchto ambiciozních plánů téměř nic – minimálně v oblasti nápravového tlaku 25 tun – a to ani po téměř osmdesáti letech. A to k velké škodě především nákladní dopravy.

Martin Boháč

2023-10-26 CIT a UIC o přepravě odpadu po železnici

Ve dnech 11. a 12. října se ve švýcarském Bernu konal workshop CIT na téma „Nakládání s odpady a výzvy pro železniční sektor"

Foto: ÖBB

Ve dnech 11. a 12. října se ve švýcarském Bernu konal workshop Mezinárodního železničního přepravního výboru (CIT) na téma „Nakládání s odpady a výzvy pro železniční sektor“. Mezinárodní železniční unie (UIC) představila současnou roli železnice v přepravě odpadu a oblasti, ve kterých lze řešení začlenit do stávajících právních předpisů. Workshop byl reakcí na úvodní diskusi v rámci expertní skupiny UIC pro nebezpečné zboží týkající se problémů s touto komoditou.

Workshop ukázal, že existuje složitá struktura řízení a regulace a že existuje široká škála praktických problémů, které brání přepravě odpadu po železnici. Například současná legislativa není příliš dobře přizpůsobena železniční dopravě, což železnici znevýhodňuje, přestože komodita využívá prostředky kombinované přepravy. V kontextu doby, kdy si EU přeje podpořit volnou výměnu odpadů v rámci Unie na podporu oběhového hospodářství, se objem přepravovaného odpadu zvýší, stejně jako přepravní vzdálenosti.

Je proto stále důležitější, aby se problémy, které železnici znevýhodňují, řešily buď prostřednictvím železničních organizací CIT a UIC, nebo prostřednictvím lepší mezinárodní harmonizace právních předpisů.

Obě organizace CIT a UIC úzce spolupracují a se svými členskými železničními podniky analyzují problémy a následně vytvářejí akční plán pro sektor. Příští ad hoc workshop expertní skupiny pro odpady se bude konat 30. ledna 2024.

Foto: ÖBB

Podrobnosti zde a zde

Roman Štěrba (Správa železnic)

2023-10-25 Seřaďovací nádraží Salcburk Gnigl

Železniční uzel Salcburk je rozsáhlým infrastrukturním zázemím pro konvenční železniční dopravu.

Všechny fotografie: Roman Štěrba (Správa železnic)

Železniční uzel Salcburk je rozsáhlým infrastrukturním zázemím pro konvenční železniční dopravu. Od hlavního nádraží pro vlaky osobní dopravy přes nákladový obvod až po ranžír u zastávky Salcburk-Gnigl měří 10 kilometrů. A právě ranžír je důležitým infrastrukturním předpokladem pro udržení segmentu jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír Salcburk-Gnigl vznikal po roce 1902 a byl průběžně rozšiřován. V roce 1939 patřil mezi největší v zemi. Severní část s vjezdovou a směrovou skupinou čítá 26 kolejí. Jižní část s odjezdovou skupinou čítá 9 kolejí. Celé seřaďovací nádraží sahá od východní části městské části Itzling až po Parsch.

Provozovatelem ranžíru Salcburk-Gnigl je ÖBB Infrastruktur AG, na jejíž síti loni nákladní doprava zaznamenala dopravní výkon celkem 41,7 mil. vlkm, z toho ÖBB RCC 26,7 mil. vlkm. Železniční nákladní doprava loni na síti ÖBB Infrastruktur AG dosáhla hrubého výkonu 48,2 mld. hrtkm, z toho ÖBB RCC 29,0 mld. hrtkm.

Lok. 1163.001 posunuje na svážném pahrbku ranžíru Salcburk-Gnigl během odjezdu vlaku kombinované dopravy nestátního dopravce s přípřeží lokomotivy 186.441 

Více informací zde.

Roman Štěrba (Správa železnic)

2023-10-24 Intenzita nákladní železniční dopravy na síti SŽ dnes ve 23:10 hod.

Hromadí se vlaky okolo Chebu.

Na aktuální mapě intenzity nákladní železniční dopravy dnes ve 23:10 hod. je vidět, jak se tranzit přesunul kvůli výluce v Elbtalu na přechod Cheb/ Schirnding  a na přilehlé tratě, zjm. na Krušnohorskou magistrálu. Momentálně jede 204 vlaků 37 dopravců.

Foto: Boris Tichý, hraniční přechod Cheb/ Schirnding

Oldřich Sládek